Společnost Hamé s.r.o. zpracovává na těchto webových stránkách cookies potřebné pro fungování webových stránek a pro analytické účely. Proti zpracování osobních údajů pro účely analytiky máte právo vznést námitku. Vznesení námitky lze učinit na tomto kontaktu: marketing@hame.cz

Příběh zakladatele OTMY: legionář, továrník i vězeň

Vlastně mohl dělat cokoli, co si zamanul. S tak zajímavým životopisem to nemuselo vůbec dopadnout tak, že Otakar Machálek přesně před osmdesáti lety, 20. července 1938, založil dodnes fungující továrnu na zpracování zeleniny v Mařaticích na jihovýchodní Moravě.

Po otci a matce převzal za první republiky obchod smíšeným zbožím, to bylo klidnější období jeho života. Předchozí léta totiž strávil turbulentně. Doslova. Coby legionář na východní frontě nuceně procestoval Sibiř a domů na Moravu se vracel přes Čínu, Japonsko, Kanadu a USA. V cestování pokračoval i později v civilu, kdy se ještě do Ameriky vrátil.

Ostatně toulavé boty měla jeho rodina v krvi. Skoro třetina jeho sourozenců se vydala hledat štěstí do Spojených států, hlavně do Chicaga a St. Louis. „Taky se u nich cestou ze Sibiře stavil a po návratu do Československa se do Ameriky ještě jednou vrátil a zkoušel tam podnikat, právě v konzervářství. Tak získal zkušenosti." Později vyprávěl o zkušenostech, ale i chybách, které tam v byznysu udělal," povídá vnuk zakladatele Otmy, Pavel Machálek

Nakonec jeho dědeček zapustil kořeny v rodné vsi. A to pořádně hluboko. Zemřela mu maminka a měl převzít domek v Mařaticích. Začal vést obchod, nakládat okurky a zelí. Objížděl trhy a nakupoval od tetiček a babiček přebytky jejich zeleniny. „Prosadil se tím, že byl šikovný, ale pomohlo mu také to, že byl legionář. Ti totiž drželi dost pospolu a zřejmě i díky tomu dodával zboží třeba do uherskohradišťských kasáren. Nedošlo k žádnému zásadnímu zlomu, dědáček se vypracoval postupně,“ vypráví vnuk.

Nesmazatelná stopa se začala psát v roce 1938. V roce tragickém pro naši vlast, ale nic naplat, lidé potřebovali jíst i v zemi zbavené okrajových částí a o pár měsíců později zcela pohlceném nacistickým Německem. V tomto roce, před 80 lety, byla v červenci založena továrna OTMA, do které Machálek vložil peníze spolu se dvěma švagry, odkoupili pozemky v nové rozvojové oblasti Mařatic (dnes součást Uherského Hradiště) a počali budovat. „Díky tomu, že jeden ze švagrů byl německé národnosti, se továrna vyhnula německému správci,“ připomíná protektorátní dobu Machálek mladší.

Machálkova továrna, která dodnes funguje po značkou OTMA jako součást společnosti Hamé, se zprvu soustředila na kvašené okurky a zelí, tedy tradiční plodiny ze Slovácka. Práce, kterou si každý dělal doma, se přesunula do továrny. Ta se během války rozšiřovala s tím, jak rostlo portfolio. To, čím je OTMA typická dnes, tedy zpracování výrobků z rajčat, jako kečupy, rajčatový protlak a nebo hotové omáčky, se zde rozvinulo ve 40. letech.

Za druhé světové války musel Machálek řešit řadu problémů. Mimo problémů s dopravou a zajištěním surovin se sám vydával do nebezpečí. Nejen finančně totiž podporoval odbojové skupiny. A když bylo po válce, místo nového rozvoje přišlo znárodnění. První vlně zabírání továren se OTMA vyhnula, protože měla méně než padesát zaměstnanců.

V závodě, který Machálek založil, zůstal do roku 1949 ředitelem, pak jako schopný manažer dostal za úkol dát do pořádku Frutu Bzenec. Místo odměny se mu komunistický režim, který se brutálně zbavoval svých nepřátel, odvděčil zatčením. Rodině zabavili také dům. „Obvinili jej ze zkažení zboží, snad křížal, čímž měli poškodit socialismus,“ podotýká vnuk zakladatele podniku,  který sám podnik v devadesátých letech minulého století po restituci několik let vedl.

Čtrnáct měsíců byl pak Machálek vyšetřován a poté v inscenovaném procesu dostal čtyři roky vězení, z nějž jej propustili v 61 letech ve velmi špatném zdravotním stavu, poté ještě pracoval jako vrátný v podniku Ferona. O třináct let později zemřel. V  roce  1968  byl  rehabilitován.

V roce 1993 se dostala zpět do rukou rodiny zakladatele, o 6 let později se spolu s dalším závodem v Kunovicích stala součástí skupiny Hamé a pokračuje ve výrobě řady tomatových výrobků jako kečupů, přílohových omáček nebo sterilovaných rajčat a fazolí.

Prodeje rodinné firmy ale Machálkův pokračovatel nelituje. „Podnik byl v dobrém stavu, ale mezi restituenty byli čtyři důchodci, takže společníků díky jejich dětem bylo mnohem víc." Byl jsem ředitel, ale podstatnou  část  času jsem  věnoval  problémům mezi společníky  nebo jejich zástupci," dodává. Dodnes také v Uherském Hradišti v blízkosti závodu OTMA bydlí, stejně jako syn zakladatele OTMY Jan Machálek.